Sýrárna rekonstrukce
Na jaře roku 2014 jsme několik měsíců po narození našeho syna konečně dokončili sýrárnu a "odkleply" nás všechny zúčastněné úřady... Že to nebylo všeobecně lehké, ze strany jednání s úřady, i po fyzické stránce nekonečné rekonstrukce a úklidů, asi každý uvěří.
V našem případě to došlo tak daleko, že když nám přišlo oficiální vyjádření s číslem provozovny, když jsme dosáhli toho vytyčeného cíle, seděli jsme unaveně v kuchyni a neměli jsme ani radost... Byl to vtipný paradox.
Mám jí ale teď, když se prohrabuji obrázky, jak nám to všechno hezky rostlo pod rukama:-)
Nejradši mám obrázky typu "před" a "po".... Takže tím i začnu, i když ten úplně prvotní snímek nemám... Původně byla místnost sýrárny špajs s hliněnou podlahou, kde byli ubytováni králíci. Foťákem jsem jí stihla zachytit až po vykopání podlahy, kdy se začal dělat odpad. Ale i tak je to zajímavé porovnání:-)
Když jsme se do akce pustili, čekal nás boj... Starý dům s plesnivými popadanými omítkami, plný nepořádku a nánosu potkaních výkalů. Týdny jsme vyváželi nepořádek. Další akcí, o které jsem byla přesvědčená, že je neproveditelná, byly odpady. Pod téměř celým domem se vykopala kanalizace a svedla se do žumpy. Kanálky v podlaze se parádně vyjímají v mléčnici, sýrárně a na toaletě. Kromě chodby, kde jsme nechali původní, téměř sto let starou dlažbu, následovaly podlahy.
Souběžně s tím se mi podařilo v gastro - bazaru sehnat levně nerezový nábytek, který čekal na dokončení sanačních omítek schovaný v budoucím obchodě. Nikdy by mě nenapadlo, že jedna z nejhorších činností bude uklízení. Nekonečné stírání a drhnutí kachliček vodorovných i svislých...
A klasika - co kde bude, aby to nebylo nutné později předělávat.... Jarda se vrhl na rozvody vody a elektriky.
Stoly se již zabydlují na místech pro ně určených, po padesáté stíráme podlahy i stěny, teče nám horká voda! Takže už se pomalu můžeme vrhnout na seriózní sýrařskou činnost:-)